Jestřebí bouda
Souřadnice
50,5612411N, 16,0360869E
Nadmořská výška
675 m n. m.
Popis
Při návštěvě Jestřebích hor (zvaných též "Brendy") nezapomeňte na osadu Paseka (674 m), známou již od roku 1748, s několika renesančními chalupami a oblíbenou Jestřebí boudou (bývalá Řehákova hospoda zvaná "Řehačka"). Paseka je bývalou hornickou osadou mezi černouhelnými doly v Radvanicích v Čechách a Malých Svatoňovicích. Nyní se stala rekreační oblastí s překrásnou přírodou. Okolí osady je vhodné k méně náročné turistice pěší i cyklo, houbaření a v zimě je její okolí a celé Jestřebí hory protkáno upravenými běžeckými stopami.
Občerstvení
Tipy na výlet
Muzeum bratří Čapků
Zajímavosti
Jestřebí hory tvoří cca 20 km dlouhý, většinou zalesněný horský masiv táhnoucí se mezi údolím Petříkovického potoka a Metuje u Hronova. Nejvyšším vrcholem je Žaltman (740 m). Na vrcholové skalce stojí od roku 1967 14m vysoká železná rozhledna s panoramatickým výhledem na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Soví a Javoří hory, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko a při troše štěstí pak můžete spatřit i Orlické hory, Kralický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky. Krásné vyhlídky do kraje sourozenců Čapkových, Boženy Němcové a Aloise Jiráska jsou pak i z dalších míst hřebenové partie Jestřebích hor. Na utváření krajiny Jestřebích hor se také podílela rozsáhlá důlní činnost. Tu připomínají zaniklé štoly a šachty a dnes již zavřené doly v Radvanicích a Malých Svatoňovicích a jejich haldy. Tyto lokality spojuje Hornická naučná stezka. Po hřebeni Jestřebích hor jsou rozesety betonové pozůstatky hraničního opevnění. Malé ŘOPíky, velké dělostřelecké sruby i zbytky základů. Každé jaro kvetou na loukách Jestřebích hor různé druhy květin. Z nich jsou nejznámější miliony chráněných bledulí, vytvářejících bílé koberce.