Vojtěch Krejsa a Hubert Šváb, společnými silami zdolali VKPK 2020 a dělí se tak o společné druhé místo. Gratulujeme! Níže je popsáno jejich putování za vrcholky.

Naším cílem bylo objet všechny vrcholy za 3 po sobě jdoucí dny. Na cestu jsme se vydali v pátek 3. 7. 2020 v 6:00 z Horní Břízy (respektive z Plzně), cíl jsme spatřili na posledním vrcholu v neděli 5. 7. 2020 ve 21:30. Cestu jsme pojali ve stylu „bikepacking nalehko“. Do výbavy patřilo nutné oblečení, spacák, nouzový servis, powerbanky a hromada kabelů, nějaká ta hygiena, jídlo v podobě všemožných sladkostí, bidony s pitím a pár dalších věcí. Zkrátka náklad do cca 10 kg.

V pátek jsme vyrazili směr Plasy na bod Na Kole (405 m). Následovaly vrcholy Vyhlídka na Plazu (390 m) a Hradiště Bílá Skála (680 m). Necháváme za sebou náš milovaný sever plzeňska a pokračujeme přes Pardťské rybníky na Třemšín (827 m). Pro nás neznámý kopec trestá naše pozitivně naladěné hlavy svým horolezeckým výstupem po žluté. S koly vážícími okolo 20 kg opravdu zážitek. Jsme na vrcholu a čeká nás výrazná zajížďka na Kožich (584 m). První noc skládáme hlavy na Rábí v penzionu u známého. Nakrouceno máme 192 km, 3200 výškových metrů.

Den druhý, sobota. Vyrážíme po snídani a cca v půl 9 máme za sebou Zříceninu kaple Všech Svatých (550 m). Pak už to valíme vstříc Šumavě na Kašperk (860 m), Poledník (1315 m), Prenet (980 m) a Brůdecká vyhlídka (560 m). Poledník jakožto nejvyšší bod zájezdu opravdu bolí a do rychlostního průměru rozhodně nepřidává. Navíc před prvním stoupákem poskytujeme servisní podporu skupince elektrokolistů, takže nohy pěkně vadnou. Padáme do Prášil na oběd k Michalovi - mimochodem výborné špagety a kávička. Po zdolání Prenetu a vlastně i Můstku opět dolů do Nýrska, kde nakupujeme další vodu a zasoby na večer, noc, ráno. Okolo 22. hodiny přijíždíme do vesničky Rybník, těsně pod dalším vrcholem Velký Zvon. Místní Penzion nám ještě zvedl náladu dvěma Plzničkama. Uleháme do spacáků v místním přístřešku. Z celé noci spíme asi 2 hodiny, už se nám o jízdě na kole zdá. Najeto 167 km, 3347 výškových metrů.

V neděli okolo šesté ráno lezeme ze spacáků, pojídáme tvarohový závin přivezený z večerky v Nýrsku a v půl sedmé již točíme na Velký Zvon (860 m). Po Zvonu nás čeká ještě 9 vrcholů. Vyhlídková věž Bělá nad Radbuzou (524 m) a Rozhledna Březinka (560 m) je za námi co by dup. Ovšem bloudění pod Šibeníkem (757 m) a hledání vrcholu nám trochu bere elán. Sjíždíme do Přimdy a díky zavřené restauraci, zdoláváme před obědem ještě místní zříceninu hradu Přimda (838 m). Dáváme oběd, dezert, kafíčko a v cca 14 hodin pokračujeme směrem k "domovu". Do Plané letíme jako o závod a hned za Planou opět stoupáme na místní Homoli (681 m).

Z Homole sjíždíme technicky náročnou žlutou, projíždíme údolí a hurá na další bod - Kaple sv. Máří Magdalény (632 m). Odtud již rychlým přejezdem přes okraj Konstantinek na Polínský vrch (684 m). Zde nejprve hledáme místo k selfie na vrcholu, nakonec sjíždíme a fotíme se u cedule o pár set metrů zpět. Čeká nás cesta naší domovinou a poslední dva vrcholy. Na zříceninu hradu Nečtiny (580 m) vede cesta téměř zadarmo. Poslední rychlé cukry, magnesium a letíme na Krkavec (504 m), kam přijíždíme okolo deváté hodiny večer. Cílové foto, pivo v místním okénku (díky bohu bylo otevřeno) a odtud domů, sníst vše, co dům dá. Ve třetí etapě najeto 172 km, 2787 výškových metrů.

Celkem jsme za 3 dny ujeli 531 km za cca 33 hodin čistého času a nastoupali 9338 metrů. Celá cesta se až zázrakem obešla bez defektu, technického problému a pádu. Psychické vyhoření také nenastalo i díky výbornému trasování a časovému rozvrhu, který si vzal na triko Hubert. Již teď se těšíme na příští vrcholy 😃))